Situace Gruzínců se blíží stalinskému teroru, potřebují od EU jasnou politiku, říká Zurabišviliová

Současný stav Gruzie se podle Zurabišviliové blíží tomu z roku 1937, kdy Sovětský svaz pod vedením Stalina spustil v zemi politiku teroru.

„Jsou u nás komise, které si předvolávají politické strany. Všechny politické strany čelí hrozbě zákazu. Lidé jsou bezdůvodně zatýkáni a vězněni – jen za účast na demonstracích nebo přejití ulice. Čelí obviněním, která nemohli spáchat,“ líčí gruzínská politička, která byla prezidentkou od roku 2018.

Gruzínská politička a někdejší prezidentka Salome Zurabišviliová|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Na konci loňského roku vládnoucí strana Gruzínský sen do čela státu zvolila kritika Západu a bývalého fotbalistu Michaila Kavelašviliho. Zurabišviliová ale jeho volbu neuznala a dál vystupuje jako legitimní prezidentka Gruzie. Od počátku také podporuje demonstrace proti vládě a jejímu protizápadnímu kurzu, které režim násilně potlačuje.

„Lidé jsou vyhazováni z práce jen za to, že na Facebooku něco olajkovali nebo podepsali petici. Kulturní scéna je totálně paralyzovaná a není tam žádná svoboda,“ popisuje situaci ve své zemi během rozhovoru pro Bruselské chlebíčky, které se tentokrát natáčely v Knihovně Václava Havla v Praze, kam přijela na návštěvu.

Ruský test v Gruzii

Na současném vývoji má podle Zurabišviliové podíl i sousední Rusko. „Pravděpodobně má přímé vazby na lidi, kteří dnes vládnou Gruzii – na vládnoucího oligarchu a klan kolem něj. Tyto vazby je samozřejmě obtížné prokázat, ale vidíme to na vývoji v posledních třech až čtyřech měsících,“ popisuje bývalá ministryně zahraničí.

Čtěte také

iROZHLAS

USAID podporuje revoluci, hlásá gruzínská vláda. Po zmrazení americké pomoci zpřísňuje opatření

Moskva podle ní pomohla zmanipulovat loňské parlamentní volby v Gruzii a kremelská propaganda se přímo otiskuje v tom, co současná gruzínská vláda hlásá a dělá. To může mít podle Zurabišviliové dalekosáhlejší dopady než jen na zakavkazskou republiku.

„Pokud se test v Gruzii osvědčí, může se o to Rusko pokusit kdekoli. Je to nebezpečné o to víc v zemích, které nemají zkušenosti s ruskou propagandou a ruskou nadvládou. My víme, co dokáže, a víme, že má smysl demonstrovat a bránit se, i když za to čelíte represím,“ říká rodačka z Paříže, která předtím, než se stala gruzínskou političkou, působila jako francouzská diplomatka.

„To, za co teď bojujeme, je zároveň obrana evropských partnerů a evropských demokracií před stejným osudem,“ zdůrazňuje.

Salome Zurabišviliová s autorem podcastu Filipem Neradem|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Unijní (ne)podpora

Od Evropské unie proto očekává silnější podporu než dosud. „Pokud Evropská unie nemá jasnou politiku vůči Gruzii a nemá představu o tom, co se tam děje a co vůči tomu bude dělat, tak to vrhá pochybnosti na důvěryhodnost její zahraniční politiky,“ vyčítá Zurabišviliová EU, která má jinak v Gruzii stále velké sympatie většiny obyvatel.

„A pokud se to děje v době, kdy se v Evropské unii mluví o změnách a silných rozhodnutích, je trochu znepokojivé, že tato silná rozhodnutí nepřicházejí vůči Gruzii,“ dodává 73letá politička, která naopak oceňuje pevnou podporu od některých členských států, jako je Česko.

Jak by podle Salome Zurabišviliové měla vypadat jasná politika EU vůči Gruzii? Jakou strategii používá Rusko v této zemi a v čem může být nebezpečná například pro Ukrajinu? Vrátí se tento kandidátský stát k jednáním o přistoupení k EU? A má Gruzie vůbec ještě evropskou budoucnost? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.