Sloučení s televizí by zničilo rozhlas jako takový. Ty úvahy považuji za mírně barbarské, říká Zavoral

Od 1. července se novým ředitelem České televize (ČT) stane Hynek Chudárek, který získal v šestém kole volby třináct hlasů. Jeho protikandidát Milan Fridrich předtím z volby odstoupil. Vítáte takové rozuzlení?

Vítám to, že Rada ČT dnes (ve středu) zvolila generálního ředitele. Myslím si, že je to dobře pro stabilizaci ČT. Samozřejmě i v době, kdy nás čekají volby do Poslanecké sněmovny, je dobré, aby televize stabilní byla.

Čili to je věc jednoznačně pozitivní. Vítám to. Kolegu Chudárka znám z různých jiných spoluprací, takže se na spolupráci určitě těším a pevně doufám, že bude dobrým partnerem při obraně role a poslání médií veřejné služby.

Kdy byste se s novým šéfem ČT mohl setkat?

Přiznám se, že jsem mu poslal gratulační zprávu, na tu ještě nereagoval. Předpokládám, že gratulací má celou řadu. Potřebuji s ním ale velmi brzy mluvit, protože máme na stole řadu témat, se kterými jsem čekal, až bude nový generální ředitel, abych je mohl rozseknout.

Koneckonců příští týden máme dokonce valné shromáždění Evropské vysílací unie v Londýně, kde spolu se mnou měl zvát účastníky na valné shromáždění v příštím roce v Praze.

Doufám, že to je jedno z témat, ale zajímá mě samozřejmě otázka poplatku, otázka spolupráce s Českou poštou a tak dále. Čili čekám, že se mi ozve. Když to neudělá Hynek Chudárek, tak to samozřejmě udělám dneska večer já telefonicky.

Ptám se i proto, že schválená novela mediálního zákona zavádí novinku v podobě Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Memorandum budou s ministerstvem kultury uzavírat obě instituce na pět let. Jak jste s jeho přípravou daleko?

Zrovna dnes (ve středu) jsem o tom na veřejné schůzi znovu mluvil s Radou Českého rozhlasu. Radní mají ode mě takový pracovní návrh textu memoranda, který vznikal několik měsíců v průběhu celého legislativního procesu.

Čtěte také

Hledání definice veřejné služby nikdy neskončí. Se společnostní se mění i média, říká analytička Ryšánková

Řekněme, že jsme jeho textaci konzultovali samozřejmě i s přímými konkurenty, hráči na mediálním trhu, ať to byly komerční rozhlasové stanice, ať to byli vydavatelé nebo provozovatelé různých serverů. Nás k tomu během legislativního procesu tak trošku ponouklo i ministerstvo kultury.

Na druhou stranu, absolutní důležitost pro mě má zpětná vazba, respektive to, co si myslí veřejnost. Memorandum má za úkol trochu blíže specifikovat, možná do většího detailu přiblížit, co je veřejnou službou, co Český rozhlas podle zákona o Českém rozhlase bude dělat a chce dělat v následujících pěti letech.

Pro mě právě to, co si myslí veřejnost – ať už jsou to naši posluchači, nebo nejsou, ale i na ně se zákonná povinnost také vztahuje – to je pro mě zásadní a důležité.

Čtěte také

Rozhlas, který je tady už 102 let, má smysl si chránit, říká René Zavoral

Chceme se zeptat lidí, aby přišli, aby se zúčastnili dotazníkového online šetření, aby přišli dokonce do některých našich regionálních stanic, kde budeme pořádat veřejné konzultace.

Byl bych velmi rád, kdyby se jich zúčastnil co největší možný počet lidí. My i na základě této zpětné vazby a názorů veřejnosti a společnosti – a nejenom té laické, ale i odborné, protože chceme oslovit i partnery, různá zájmová uskupení, různé partnerské organizace, na základě toho bychom rádi text potom dopracovali, dopilovali, abych jej v srpnu, nejpozději v září předložil Radě Českého rozhlasu, protože mám potom opravdu poměrně krátký čas i na signaci ze strany ministra kultury.

A zákon mě zavazuje do konce října takové memorandum schválené radou a podepsané ministrem veřejnosti předložit.

Zvýšení poplatku

Rozhlasové poplatky se poprvé po dvaceti letech zvýšily, od 1. května na 55 korun. Máte už spočítáno, kolik to přinese do rozpočtu Českého rozhlasu?

Náš původní propočet počítá zhruba s nějakými 330 miliony korun v ročním úhrnu, tedy do ročního rozpočtu Českého rozhlasu.

Shodou okolností jsem dnes (ve středu) radu informoval o tom, kolik nových poplatníků se za dva měsíce, tedy od 1. května, přihlásilo, což je asi 114 tisíc, což není vůbec špatné číslo, naopak. Čili počítáme s tím, že v rozpočtu na příští rok by mělo být 330 milionů korun navíc.

Jak to vysvětlujete těm, kteří argumentují, že Český rozhlas, potažmo Českou televizi nesledují, a tudíž je nepotřebují, že by za ně přesto měli platit poplatky?

Víte, ono to možná bude teď vypadat trochu arogantně a doufám, že to tak lidé nevezmou, ale pořád mám za to, že média veřejné služby by v demokratické společnosti měla být součástí nějaké základní infrastruktury, jako jsou nemocnice, školy, muzea.

Čtěte také

iROZHLAS

V platnost vstoupila mediální novela. Zvýšila poplatky za Český rozhlas a Českou televizi

Za celý život nemusím vstoupit do krásné budovy Národního muzea, která je tady kousek od nás, a přesto si asi myslím, že je dobré mít Národní muzeum jako instituci, která uchovává sbírky, je strážcem nějaké historie.

Já si pořád myslím, že i toto je třeba argument, a věřím, že na něj budou slyšet právě třeba neposluchači Českého rozhlasu, že je dobré média veřejné služby mít jako pilíř demokratického systému, jako jistého hlídacího psa demokracie, jako základní prvek infrastruktury.

Koneckonců si myslím, že zejména v době krizových situací, naposledy povodní a tak dále, vidíme, že veřejnost, byť třeba někdy neposlouchá, tak se přesto k médiím veřejné služby v těchto situacích vždycky připojí a spoléhá se na ten servis.

Myslím si, že zejména třeba u Českého rozhlasu ta role, kterou sehrál, ať už to byl rok 1945 nebo 1968 – ten byl naposledy velmi dobře prezentován filmem Vlny. Ukazuje se, že je dobré mít tady takový pilíř demokracie jako takové a celého společenského systému.

Spojení rozhlasu a televize?

Lídr opozice Andrej Babiš z hnutí ANO opakovaně tvrdí, že po volbách bude jedním z prvních zákonů, které chce prosadit, sloučení obou veřejnoprávních médií. Co by to v praxi podle vás přineslo?

Nejprve řeknu, že samozřejmě diskuse na toto téma legitimní je. Samozřejmě se můžeme podívat do zahraničí. Vidíme, že existují spojené organizace, ale nutno dodat, že jsou spojené od počátku svého vývoje. Čili když pan předseda Babiš několikrát opakoval vzor BBC, tak BBC nikdy rozdělená neexistovala.

Přece jen ten historický kontext České republiky je úplně jiný. Tady opravdu existovaly ty instituce vedle sebe. Naopak Česká televize se vydělila z Českého rozhlasu v padesátých letech. Důvody teď nebudu rozebírat, byť je známe.

V momentě, kdy docházelo ke slučování televize a rozhlasu v posledních letech u některých institucí – protože drtivá část tam, kde to je spojeno, je to od začátku – tak tam to vždycky mělo nějaký cíl. V drtivé většině, a to vidíme na Slovensku, v Maďarsku, to spíše mělo za cíl ovládnout jedno médium. Ono se ovládá a řídí trošku jednodušeji než dvě nezávislá média veřejné služby.

Čtěte také

iROZHLAS

Miliardy pro provládní média? Orbánova vláda čelí obvinění z nelegálních dotací skrz inzerci

Úspory to upřímně nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. A informace mám velmi dobré v rámci Evropské vysílací unie. To téma je teď aktuální ve Francii a ve Švédsku. I tam managementy obou institucí usilují o to, aby zůstal zachován status quo a ví proč.

A já si tady trochu troufám říci: ano, může to přinést nějaké úspory v řádu pár milionů v režijních celcích, ale nepřineslo to žádnou zásadní kýženou úsporu. O tom jsem bytostně přesvědčen. Naopak to zničí rozhlas jako takový, protože rozhlas, marná sláva, je vždycky tak trošku tím slabším médiem vedle televize.

Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a práci, kterou dneska děláme. A trochu si troufnu říci, že bychom měli být hrdí na to, jakým symbolem je Český rozhlas v rámci české společnosti, i z hlediska historie, kterou jsem tady připomínal.

Já trošku ty úvahy o slučování rozhlasu, jeho do jisté míry zánik, protože opravdu by to byl jiný rozhlas v rámci spojené instituce – včetně toho, že bychom se měli vystěhovat z budovy Vinohradská 12, té historické kulturní památky, kde opravdu v roce 1945 a 1968 umírali lidé. Já trochu ty úvahy považuji za mírně barbarské, omlouvám se za ten výraz.

V čem by měla spočívat práce médií veřejné služby? Jakým způsobem pracuje Český rozhlas s umělou inteligencí? A jak hodlají šéfové Českého rozhlasu a České televize přesvědčovat politiky, aby se média veřejné služby neslučovala? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.